Príbeh placící Madony

Traduzioni > Polacco

SLZY LÁSKY

(Trad. by D.G.)

21. brezna 1953 se v Syrakusách uskutecnila svatba dvou prostých lidí, Angela Iannusa a Antoniny Giusty.
Mladý pár dostal ke svatbe mezi jinými dary i sádrovou figurky zpodobnující „Bolestné a neposkvrnené srdce Panny Marie“. Sošku umístili poblíž své manželské postele.
Antonina velmi brzy po svatbe otehotnela, naneštestí ale onemocnela tehotenskou toxikózou, dnes známou jako gestosis. Prestože jí mnoho lidí radilo, aby podstoupila potrat, obrátila se s prostou modlitbou na svou “Madonku”: “Dovolila bys mi dát život mému díteti? Pak necht se stane Tvá vule.“
Ráno 29. srpna 1953, po jednom z dalších ataku nemoci (který jí zpusobil i docasnou slepotu), mladá žena pohlédla na skromnou sošku a byla ohromena a dojata, když spatrila, že z Mariiných ocí kanou slzy.

Okamžite se shromáždilo velké množství lidí, kterí se chteli na placící Madonku podívat. Sádrová soška Madony slzela další tri dny, a pak byla premístena ven, kde si všichni mohli prohlédnout zázrak na vlastní oci.
1. zárí, ctvrtý den trvání zázraku, byl z tekutiny odebrán vzorek. Ihned po odebrání vzorku približne triceti kapek prestala figurka jakoby na znamení plakat: Madonka ze Syrakus promluvila svýma ocima, a každý to mohl spatrit.
Chemická analýza kapek prokázala, že jsou identické se složením detským slz. Ve vzorku byly nalezeny stopy bílkovin a urátu, naopak nebyly prokázány žádné stopy sádry ani barev ze sošky.
Poté byla Madonka ze Syrakus premístena poblíž Euripidova námestí, kde vzniklo první poutní místo “Placící Madony”.

V roce 1968 byla Madonka uložena do krypty dnešní Basiliky. V listopadu 1994 Jan Pavel II. inauguroval horní cást Baziliky, kam byla soška premístena.
Pri príležitosti 50. výrocí zázraku byla Madonka korunována kardinálem De Giorgim.
Pri návšteve Baziliky mohou všichni spatrit sádrovou sošku “Placící Madony”, která promlouvá k poutníkum stejnýma ocima, jimiž promluvila k celému svetu v roce 1953.